Proč
je Úmluva o právním postavení uprchlíků (dále jen "Úmluva")
důležitá?
Jedná
se o první vskutku mezinárodní dohodu, která řešila základní
aspekty života uprchlíků. Představuje záruku souboru základních
lidských práv, která by měla být přinejmenším stejná jako
svobody, jichž užívají cizí státní příslušníci žijící legálně
v dané zemi, a mnohdy by měla být rovna svobodám občanů
dané země. Znamenala uznání mezinárodního rozměru uprchlických
krizí a nutnosti mezinárodní spolupráce při řešení tohoto
problému včetně sdílení daného břemene mezi jednotlivými
státy.
Nahoru
Co
Úmluva obsahuje?
Je
v ní obsažena definice pojmu "uprchlík". Jsou v ní vyjmenována
práva uprchlíků, mj. svoboda vyznání a pohybu, právo na
práci, vzdělání a přístup k cestovním dokladům, ale také
se zdůrazňují závazky uprchlíka vůči hostitelské zemi. Jedno
z klíčových ustanovení uvádí, že uprchlíci nesmějí být navraceni
(tzv. refoulement) do zemí, kde se mohou obávat pronásledování.
Také jsou v ní stanoveny osoby nebo skupiny osob, na něž
se Úmluva nevztahuje.
Nahoru
Co
obsahuje Protokol?
Protokol
zrušil územní omezení platnosti Úmluvy, a změnil ji tak v opravdu univerzální nástroj mezinárodního práva, z kterého mohou těžit uprchlíci kdekoliv na světě.
Nahoru
Kdo
je uprchlík?
Definice
uprchlíka v článku 1 Úmluvy zní: "Osoba, která se nachází
mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním
z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo
z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo
i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout,
nebo odmítá vzhledem ke shora uvedeným obavám, ochranu své
vlasti."
Nahoru
Co
znamená ochrana?
Řádně
fungující vláda poskytuje svým občanům řadu občanských, politických, ekonomických, kulturních a sociálních práv a služeb včetně ochrany ze strany policie, zákonů a soudů před zločinem a pronásledováním. Pokud takové systémy ochrany selžou, například proto, že zemi postihla válka, nebo ji sužují vážné nepokoje, nebo protože samotná vláda perzekuuje určitou skupinu občanů, pak mohou lidé ze země utéct. Ti, kteří získají status uprchlíka, mohou žádat o mezinárodní ochranu.
Nahoru
Je pravda, že uprchlíci žádají o azyl především v zemích, které podepsaly Úmluvu?
Ne. Některé státy, které hostí velké množství uprchlíků, nepatří mezi signatáře Úmluvy. Vliv na výběr destinace mají především historické, zeměpisné a rodinné vazby.
Nahoru
Může být některá země považována za bezpečnou, protože z ní neutíkají uprchlíci?
Ne. Posouzeny by proto měly být i žádosti o azyl ze zemí, kde nebezpečí pronásledování nehrozí, protože výjimky se mohou stát i v těch nejshovívavějších společnostech. Žádosti podané lidmi ze zemí, které jsou obecně považovány za bezpečné, mohou projít zrychleným, ale vždy spravedlivým řízením.
Nahoru
Má přistoupení k Úmluvě nějaký vliv na suverenitu daného státu?
Suverenita nemůže být nikdy absolutní. Fenomén uprchlictví stojí vždy na pomezí zájmu státu a universálních lidských práv. Každý stát se nicméně může dobrovolně rozhodnout, zda bude uprchlíky přijímat či nikoli, resp. zda v konkrétním případě mezinárodní ochranu udělí nebo ne. V žádném přápadě by ale stát neměl vracet osoby, jimž v zemi původu hrozí pronásledování.
Nahoru
Jak lze snahu o přistoupení k Úmluvě vysvětlit příslušným státním orgánům a široké veřejnosti?
Úmluva i Protokol poskytují pouze obecný právní rámec, v němž si smluvní státy mohou sami formulovat vlastní azylovou politiku. Požadavky kladené na vlády nejsou vynutitelné, jak se někdy naznačuje. Pouhá tolerance uprchlíků na území, aniž by tito lidé získali jasný právní status, ale může vést k vytvoření tzv. šedé zóny, která způsobí značné problémy nejen uprchlíkům, ale i hostitelským zemím.
Nahoru
Kdo
chrání uprchlíky?
Za
ochranu uprchlíků nesou primární odpovědnost vlády hostitelských
zemí. Toto ustanovení má povinnost dodržovat 147 smluvních
zemí Úmluvy a/nebo Protokolu. UNHCR vykonává jakýsi zastupující
dozor a zasahuje v nutných případech, tak aby zajistilo,
že uprchlíkům bona fide bude udělen azyl a nebudou nuceně
navraceni do zemí, kde mohou být ohroženi na životě. Úřad
Vysokého komisaře hledá cesty, jak pomáhat uprchlíkům začít
nový život, ať již prostřednictvím lokální integrace, návratu
do vlasti anebo, je-li to možné, opětovného usazení ve "třetí"
zemi.
Nahoru
Je
Úmluva relevantní i v novém tisíciletí?
Ano.
Byla původně přijata za účelem řešit poválečnou situaci
v Evropě a rostoucí politické napětí mezi Východem a Západem.
Avšak přestože se v uplynulých desetiletích změnila povaha
konfliktů a migračních vzorců, Úmluva prokázala obdivuhodnou
pružnost a pomohla ochránit zhruba 50 milionů lidí v nejrůznějších
situacích. Dokud potrvá pronásledování jednotlivců a skupin,
Úmluva bude stále potřebná.
Nahoru
Má
Úmluva za úkol regulovat migrační proudy?
Ne.
Milióny "ekonomických" a dalších migrantů využívají lepších
možností komunikace v posledních několika desetiletích,
aby hledali nový život v jiných, především západních zemích.
Neměli bychom si je však plést, což se často děje, s uprchlíky
bona fide, kteří prchají před pronásledováním ohrožujícím
jejich životy, a nikoli jen před ekonomickými potížemi.
Moderní migrační vzorce jsou někdy extrémně složité a jsou
tvořeny směsicí ekonomických migrantů, skutečných uprchlíků
a dalších. Vlády stojí před náročným úkolem oddělit tyto
skupiny a zacházet s opravdovými uprchlíky patřičným způsobem,
tj. prostřednictvím pevně zavedeného, spravedlivého azylového
řízení.
Nahoru
Jak
se liší uprchlíci od ekonomických uprchlíků?
Ekonomický
uprchlík obvykle opouští svou zemi dobrovolně, aby se vydal
za lepším životem. Pokud by se rozhodl vrátit se domů, bude
nadále požívat ochranu své vlády. Uprchlík prchá před hrozbou
perzekuce a za stávající situace je pro něj bezpečný návrat
domů nemožný.
Vztahuje
se Úmluva na vnitřně přesídlené osoby?
Ne
výslovně. Uprchlíci jsou lidé, kteří překročili mezinárodní
hranici do druhé země, aby tam hledali útočiště. Vnitřně
přesídlené osoby mohou prchat z podobných důvodů, ale zůstávají
na území svého státu, a proto nadále podléhají jeho zákonům.
V současné době probíhá široká mezinárodní
diskuse o tom, kdo a jak by mohl lépe chránit tuto skupinu
osob vyhnaných z jejich domovů. UNHCR nyní pomáhá polovině z asi 24,5 milionu vnitřně přesídlených osob na celém světě. V porovnání s předchozími lety jde o výrazný nárůst.
Nahoru
Může
Úmluva vyřešit problémy uprchlíků?
Lidé
se stávají uprchlíky, ať již individuálně nebo jako součást
masového exodu, z důvodu politických, náboženských, vojenských
a jiných problémů ve své zemi. Úmluva nevznikla za účelem
řešení těchto prvotních příčin, ale zmírnění jejich následků
tím, že nabídne obětem určitý stupeň mezinárodní právní
ochrany a další pomoc, případně jim napomůže začít nový
život. Ochrana těchto lidí může být příspěvkem k celkovému
řešení, avšak vzhledem k dramatickému nárůstu počtu uprchlíků
v posledních desetiletích je zřejmé, že humanitární práce
nemůže nahradit politická řešení při předcházení či řešení
budoucích krizí.
Nahoru
Jaké
jsou povinnosti uprchlíka?
Uprchlíci
jsou povinni dodržovat zákony a předpisy země svého azylu.
Nahoru
Je
povinností signatářské země udělovat trvalý azyl všem uprchlíkům?
Úmluva
nezaručuje automatickou či trvalou ochranu. Existují situace,
kdy uprchlík je natrvalo integrován v zemi svého azylu,
ale některé osoby přestávají být uprchlíky, když pominou
důvody pro jejich setrvání v tomto postavení. Dobrovolná
repatriace uprchlíků do země jejich původu je řešení, které
je upřednostňováno ze strany UNHCR pod podmínkou, že situace
v příslušné zemi již umožňuje bezpečný návrat.
Nahoru
Mohou
země, které nejsou smluvní stranou Úmluvy, odmítnout přijetí
potenciálních uprchlíků?
Zásada "non-refoulement" neboli vyloučení násilného navracení
osob do zemí, kde by byly vystaveny pronásledování, je součástí
zvykového mezinárodního práva a je závazná pro všechny země.
Proto by žádná vláda neměla za takových podmínek nikoho
vyhostit.
Nahoru
Na
koho se Úmluva nevztahuje?
Na
osoby, které spáchaly zločin proti míru, válečný zločin,
zločin proti lidskosti nebo vážný nepolitický zločin mimo
zemi svého azylu.
Nahoru
Kdo
nebo co je "vykonavatel pronásledování"?
Tento
výraz se vztahuje na osobu nebo organizaci - vládu, skupinu
rebelů apod. - která nutí lidi opouštět své domovy. Příčina
pronásledování by však neměla být rozhodná pro udělení statutu
uprchlíka. Důležité je, zda si daná osoba zaslouží mezinárodní
ochranu, neboť ta je pro ni v zemi jejího původu nedostupná.
Nahoru
Může
být uprchlíkem voják?
Uprchlík
je civilista. Bývalí vojáci mohou mít nárok stát se uprchlíkem,
ale osoby, které se nadále podílejí na vojenských aktivitách,
nemohou žádat o azyl.
Nahoru
Co
znamená "dočasná ochrana"?
Státy
mohou někdy nabídnout "dočasnou ochranu", pokud jsou vystaveny
náhlému přívalu žadatelů (jako např. během války v bývalé
Jugoslávii na počátku 90. let minulého století), kteří hrozí
zahltit azylový systém. V takových případech mohou být lidé
urychleně přijímáni do bezpečných zemí, ovšem bez jakékoli
záruky trvalého útočiště. "Dočasná ochrana" tak může být
ve výjimečných situacích prospěšná jak pro vlády zemí, tak
pro žadatele o azyl. Je to však pouze doplněk, který nemůže
nahradit širší ochranná opatření obsažená v Úmluvě, např.
uprchlický azyl.
Nahoru
Jsou
některé, např. evropské země zaplaveny žadateli o azyl?
Země
na celém světě včetně některých evropských se domnívají,
že jsou zavaleny uchazeči o azyl. Je sice pravda, že v posledních
několika desetiletích byl zaznamenán strmý nárůst počtu
žadatelů v mnoha regionech, avšak obavy jednotlivých zemí
jsou relativní. Ve skutečnosti se stává, že některé země
Afriky a Asie, disponující nesrovnatelně menšími ekonomickými
zdroji než jejich průmyslové protějšky, přijímají na svá
území více uprchlíků na mnohem delší dobu.
Nahoru
