Jako obyčejní lidé žijící poklidný život vystavujeme svou odvahu zkoušce jen zřídkakdy. Ale i uprchlíci jsou obyčejní lidé, jenom se - ne vlastní vinou - ocitli v mimořádné situaci. Aby překonali strach, musejí často sáhnout až na dno svých sil.

Jejich strach může být zprvu jen snahou utéct před hrůzami války a pronásledování, uniknout bolesti ze ztráty domova a milovaných osob, zapomenout na zkušenosti útěku. Později přichází nejistota, čekání, otázka jak žít dál, jak obnovit svůj život buď ve zcela nových podmínkách nebo zpět doma, kde navrátilci nemusí být vítáni.

Uprchlíci skutečně potřebují velkou odvahu. Pouze odvaha je může chránit před beznadějí. Odvaha začít nový život i přes nepřízeň osudu.

Žádný "typický uprchlík" neexistuje. Příběh každého uprchlíka je jiný, každý ztrátu prožívá jinak. Krize ve světě postihují různé skupiny osob. Některé konflikty utichají, jiné propukají a vyvolávají nové vlny uprchlíků. Obětí vleklých občanských válek se často stávají obyčejní civilisté, jejichž zájmy revolucionáři údajně zastupují.