Uprchlíci jsou většinou pěšáky ve hře, kterou hrají jiní. Z nejrůznějších důvodů - většinou kvůli pronásledování nebo bojům - se najednou ocitli před strašnou volbou: ničení a smrt nebo útěk z domova. Byli donuceni opustit vše co měli a co měli rádi, najednou jsou vykořenění, žijí v cizí a někdy nepřátelské zemi a i když nebezpečí je menší než v místě, ze kterého utekli, nedá se mluvit o "domově".

Být uprchlíkem je tedy v nejlepším případě prozatímní řešení situace. Je to jen dočasná reakce na naléhavý problém a je potřeba hledat vhodné trvalé řešení situace. Uprchlíkům je třeba buď umožnit bezpečný a důstojný návrat domů nebo integraci v místní komunitě hostitelské země anebo přesídlení do třetí země, která je ochotna je přijmout.

Ochrana uprchlíků je základním mandátem UNHCR, naším konečným cílem je však hledat trvalá řešení situace uprchlíků tak, aby naši ochranu již nepotřebovali, tj. pomoci jim zajistit jednu z nejzákladnějších lidských potřeb - vybudovat si vlastní, bezpečný domov.

UNHCR se snaží každému uprchlíkovi pomoci rozhodnout se svobodně a po zralé úvaze zda přijmout či nepřijmout jedno z následujících řešení: · Dobrovolná repatriace do země původu: pokud okolnosti, které uprchlíky donutily k útěku, pominuly pokud se místní situace zlepšila natolik, že se uprchlíci mohou vrátit. · Místní integrace: pokud uprchlíci mají možnost usadit se trvale v azylové zemi. · Přesídlení: přijetí uprchlíka jinou, třetí zemí, která mu umožní usadit se v ní a začít nový život.

Dobrovolná repatriace

Rozdělování potravin

Možnost vrátit se bezpečně do své země původu je uznávána jako nejlepší trvalé řešení a většinou mu dávají přednost sami uprchlíci i UNHCR.

Iniciativa 4R

"Vrátili jsme se, protože jsme slyšeli, že už je mír a bezpečí. Ale není tu žádná práce a nemáme kde bydlet. Je tu svoboda, ale té se nenajíme."

Když se uprchlíci mohou konečně vrátit domů, vracejí se často do míst zničených bojem a násilím. Atmosféra může být plná emoci - útěk uprchlíků mohl být těmi, kdo zůstali, považován za dezerci, navrátilci se stále mohou stávat cílem etnických útoků. Mírové dohody jsou často podepisovány bez účasti uprchlíků a někdy dokonce vůbec nezohledňují jejich existenci.

Jak řekl Vysoký komisař Ruud Lubbers: "Vrátit se domů je jedna věc - zůstat tam věc druhá. Je velmi důležité, aby se mezinárodní společenství snažilo podporovat návrat uprchlíků prostřednictvím udržitelných programů a intenzivní poválečné rekonstrukce země." Při zajišťování návratu uprchlíků navrhl Ruud Lubbers tzv. Program 4R: Repatriace, neintegrace, rehabilitace a rekonstrukce, program mající překlenout mezeru mezi "humanitární" a "rozvojovou" pomocí.

Místní integrace

Někdy jsou podmínky v zemi původu uprchlíků natolik nejisté a naděje na zlepšení situace tak slabá, že je lepší usadit se v azylové zemi. Některé konflikty trvají velmi dlouho a když nakonec dojde ke smíru, uprchlíci jsou v azylové zemi již tak dlouho, že ztratili motivaci k návratu. Většinou se usadí v místní komunitě, vdají se nebo se ožení a plně se integrují.

Místní integrace je tedy v řadě případů významnou možností trvalého řešení, i když je většinou zapotřebí snažit se posílit důvěru hostitelské komunity. Úkolem je maximálně využít potenciál uprchlíků tak, aby byli místním obyvatelstvem vnímáni jako přínos. Úspěšné bývají případy, kdy mohou uprchlíci nabídnout místní komunitě pracovní sílu nebo odborné znalosti a kdy rozšíří místní odbytový trh. V řadě rozvojových zemí vedlo poskytování pomoci uprchlíkům k vyšší zahraniční pomoci celé zemi a pomohlo realizovat rozvojové projekty, které pomohly celé všem obyvatelům daného regionu.

Přesídlení

Pokud jsou životy uprchlíků v azylové zemi ohroženy, je jedinou možností jak chránit pronásledované utečence jejich přesídlení do jiné země. Azylová země může uprchlíkům odepírat některé z jejich základních lidských práv - jejich životy mohou být ohroženy z politických, rasových nebo náboženských důvodů.

Nový začátek

Místní orgány se mohou zdráhat nebo nemusí být schopny zajistit jim odpovídající ochranu. Přesídlení může být nutné také v případech uprchlíků, kteří se stali obětí mučení nebo kteří byli těžce zraněni či traumatizováni a kterým nemůže být poskytnuta pomoc v azylové zemi.

V současné době nabízí možnosti pro přesídlení šestnáct zemí po celém světě. K hlavním zemím přijímajících přesídlené uprchlíky patří Spojené státy americké, Kanada, Austrálie, Švédsko, Norsko, Finsko, Nový Zéland a Dánsko.

UNHCR se snaží, aby země aplikovaly kritéria pro přesídlení flexibilně. Tato kritéria se odvíjí od zvláštních potřeb uprchlíků, jejich život, svoboda nebo jiné základní lidské právo jsou v azylové zemi ohroženy.To je velmi důležité v případě uprchlíků, kteří čekají na vyřešení své situace již velmi dlouho nebo kteří mají zvláštní potřeby v oblasti ochrany. Velmi obtížné je zajistit přesídlení dospívajících chlapců.