Rok 2009

V roce 2009 požádalo v České republice o mezinárodní ochranu celkem 1258 cizinců z 60 zemí. Oproti předchozímu roku, kdy žádost podalo celkem 1656 osob, se tak počet žadatelů snížil téměř o čtvrtinu. Snížil se i počet osob, kterým byl azyl udělen, a to více než o polovinu. Zatímco v roce 2008 jej Česká republika udělila 157 osobám, v roce 2009 pak 75 žadatelům.

Stejně jako v minulých letech žádali v České republice o azyl nejčastěji občané Ukrajiny. V roce 2009 tvořili s 203 žádostmi nejpočetnější skupinu nově registrovaných žadatelů (tj. 16,2 % všech podaných žádostí). Další početné skupiny žadatelů představovali občané Kazachstánu (186) či Mongolska (159).

V roce 2009 pocházela více než polovina všech žadatelů z asijských zemí (700). Kromě již zmíněného Kazachstánu a Mongolska žádali o azyl v ČR z této oblasti nejvíce občané Turecka a Vietnamu. Z evropských států požádalo o mezinárodní ochranu v České republice 375 lidí (tj. 30 % všech žádostí). Vedle Ukrajiny to byli především žadatelé z Ruské federace či Běloruska.

V roce 2009 pocházelo zhruba 8 % žadatelů z afrického kontinentu (tj. 105 žádostí), přičemž největší skupinu tvořili občané z Nigérie. Z amerického kontinentu zažádalo o azyl v ČR celkem 13 lidí. U 65 žadatelů nebyla zjištěna státní příslušnost.

O mezinárodní ochranu v České republice v roce 2009 žádali převážně muži (680 z celkového počtu 959 všech dospělých žadatelů), přičemž nejvíce jich pocházelo z Ukrajiny (119). Žádost o azyl podalo 279 žen, kdy největší skupinu tvořily občanky Mongolska (53). Celkový počet dětí ve věku do 17 let žádajících o azyl byl 299. V tomto případě tvořili nezletilí z Kazachstánu nejpočetnější skupinu (88).

Počet osob, které podávaly žádost o mezinárodní ochranu v ČR poprvé, byl v roce 2009 téměř shodný s počtem osob, které žádaly opakovaně (633:625).

Nejvíce žádostí obdrželo Ministerstvo vnitra ČR v měsíci dubnu (134). Bez doprovodu zákonného zástupce podalo žádost o poskytnutí mezinárodní ochrany 12 nezletilých, z toho 9 chlapců.

V roce 2009 byl udělen azyl 75 žadatelům. Nejpočetnější skupinu z nich tvořili uprchlíci z Myanmaru (21). Dalším 28 žadatelům byla Ministerstvem vnitra ČR udělena tzv. doplňková ochrana, což ve srovnání s loňským rokem znamená 80% pokles.

Podle statistik odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR čekalo k 31. prosinci 2009 na vyřízení žádosti o azyl 508 osob. Největší skupinu z nich tvoří Ukrajinci (108 žádostí) a Mongolové (99 žádostí).

Podrobné statistiky žadatelů o mezinárodní ochranu a azylantů za rok 2009 (Ministerstvo vnitra ČR).

Rok 2008

V roce 2008 požádalo v České republice o mezinárodní ochranu 1 656 cizinců z 59 zemí, oproti předchozímu roku, kdy o ni požádalo 1 878 lidí, došlo k 10% poklesu. Azyl byl udělen 157 žadatelům a dalším 132 osobám byla udělena tzv. doplňková ochrana.

Nejčastěji žádali v České republice o azyl občané Ukrajiny. I v roce 2008 tvořili se 321 žádostmi nejpočetnější skupinu (tj. 19,38 % všech podaných žádostí). Dalšími početnými skupinami žadatelů byli občané Turecka (251) a Mongolska (193).

Ačkoliv trendem je snižování počtu žádostí, u některých skupin dochází naopak k jejich zvýšení. K výraznému nárůstu žádostí došlo u žadatelů z Afghánistánu, Mongolska a Kazachstánu, mírně se navýšily počty žadatelů také ze Sýrie, Turecka, Gruzie, Ukrajiny a Vietnamu. Statisticky významnou skupinou žadatelů byli i uprchlíci z Myanmaru, kteří do České republiky přijeli v rámci pilotního přesidlovacího programu vlády.

Téměř 60% všech žadatelů o mezinárodní ochranu bylo z asijských zemí. (nejvíce 15% z Turecka, 11,5% z Mongolska a 6,5% z Vietnamu), zatímco žádosti o azyl podané občany evropských zemí tvořily asi 30%. (celkově 20% žádostí podali občané Ukrajiny, kolem 5% občané Ruské federace a stejný počet občanů Běloruska).

Zhruba 7% žádatelů pocházelo z afrického kontinentu,. nejčastěji z Nigérie (39 žádostí) a Alžírska (16 žádostí). Z amerického kontinentu zažádalo jen 19 občanů Kuby. U 31 žadatelů nebyla zjištěna státní příslušnost.

O mezinárodní ochranu v České republice žádají převážně muži. Ženy se na celkovém počtu žádostí podílely jen jednou čtvrtinou. Výjimkou jsou pouze občanky Kyrgyzstánu, které významně převyšovaly počet žadatelů-občanů Kyrgyzstánu (75% žen). Mezi nezletilými je poměr vyváženější, ženy tvoří asi 40% žadatelů-dětí.

Bez doprovodu zákonných zástupců požádalo o poskytnutí mezinárodní ochrany 34 nezletilých. Nejčastěji šlo o mladistvé Turky (20 žádostí).

Nejvíce lidí požádalo o azyl v lednu (212 žádostí)

Celkem 64% žadatelů podalo svou žádost v ČR poprvé, v ostatních případech šlo o opakovanou žádost.. Opakovaně žádala o azyl více než polovina všech žadatelů z Ukrajiny, Kazachstánu, Kyrgyztánu a Vietnamu.

V roce 2008 byl azyl udělen 157 osobám. Nejpočetnější skupinu azylantů tvoří uprchlíci z Myanmaru, kteří byli do ČR přesídleni v říjnu 2008 (26 osob), dále uprchlíci z Běloruska (19), Ruské federace (18), Ukrajiny (17), Kazachstánu (14), Iráku (10) a 11 žadatelů bez státní příslušnosti.

Dalším 132 žadatelům udělila Česká republika tzv. doplňkovou ochranu. Nejčastěji byla v roce 2008 udělena doplňková ochrana občanům Kuby (61).

Nejpočetnější skupinu zamítnutých žádostí tvořily žádosti občanů z Turecka (222) a Ukrajiny (190).

K 31. prosinci 2008 čekalo na rozhodnutí v I. instanci 431 žádostí.

Podrobné statistiky žadatelů o mezinárodní ochranu a azylantů za rok 2008 (Ministerstvo vnitra ČR).

Rok 2007

V roce 2007 požádalo v České republice o mezinárodní ochranu 1 878 cizinců z 67 zemí. Oproti předchozímu roku, kdy o ni požádalo 3 016 lidí, došlo téměř k 40ti procentnímu poklesu. Snížil se i počet osob, kterým byl azyl udělen. Zatímco v roce 2006 jej Česká republika udělila 268 osobám, v roce 2007 celkem 191 žadatelům.

Nejčastěji byl azyl udělen občanům Běloruska (32) a Ruské federace (31). Kromě toho byla ale dalším 191 žadatelům poskytnuta tzv. doplňková ochrana. Jedná se o nově institucializovaný prostředek mezinárodní ochrany, kdy žadatel nesplňuje důvody pro udělení azylu, ale jeho návrat do země, již je státním občanem, by vedl k vážnému ohrožení jeho života.

Již několik let jsou nejčastějšími žadateli o udělení azylu v České republice občané Ukrajiny. I v roce 2007 tvořili nejpočetnější skupinu nově registrovaných žadatelů (293, tj. 15,60 % všech podaných žádostí). Od roku 1990 jich v ČR hledalo mezinárodní ochranu 13 165, vůbec nejvíc ze všech ostatních států. Azyl za stejné období získalo 135 z nich.

Na horních příčkách žadatelů nově registrovaných v roce 2007 se umístili také občané pocházející z Turecka (213) a Mongolska (160).

Téměř polovina všech žadatelů pocházela v loňském roce z asijských zemí (930). Z evropských států požádalo o mezinárodní ochranu v České republice 619 lidí. Kromě již zmíněné Ukrajiny to byli především občané Běloruska, Ruské federace a Srbska.

Zhruba 9% žadatelů pocházelo z afrického kontinentu, přičemž největší skupinu mezi nimi tvořili občané Nigérie. Zatímco v roce 2006 požádalo o azyl v České republice 422 Egypťanů (tehdy druhá nejpočetnější skupina), v roce 2007 podal žádost jen jeden.

V roce 2007 podalo žádost o azyl celkem 1138 mužů, 460 žen a 280 dětí (0-17 let). Nejvyšší počet žádostí obdrželo Ministerstvo vnitra ČR v listopadu (216). Bez doprovodu zákonných zástupců žádalo o poskytnutí mezinárodní ochrany 51 nezletilých, z toho 15 dívek.

V minulém roce Ministerstvo vnitra, které rozhoduje v 1. instanci, nevyhovělo celkem 1 564 žádatelům. Nejvíce zamítnutých pocházelo z Ukrajiny (281 žádostí), Kazachstánu (166 žádostí) a Mongolska (149 žádostí).

Podle statistik odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR čekalo k 31. prosinci 2007 na vyřízení žádosti o azyl 725 osob. Největší skupinu z nich tvoří Bělorusové (99 žádostí), Kazachové (69 žádostí ) a Kubánci (129 žádostí).

Podrobné statistiky žadatelů o mezinárodní ochranu a azylantů za rok 2007 (Ministerstvo vnitra ČR).

Rok 2006

V roce 2006 požádalo v České republice o mezinárodní ochranu celkem 3 016 osob. Oproti roku 2005, kdy žádost podalo celkem 4 021 cizinců, se tak počet žadatelů snížil asi o čtvrtinu. V porovnání s předchozími lety lze tento postupný pokles označit za dlouhodobý trend.

V roce 2006 došlo k několika změnám ve složení převládajících zemí původu žadatelů o azyl. Nejvíce žadatelů, kteří o mezinárodní ochranu nově požádali, pocházelo i v roce 2006 z Ukrajiny (571, tj. 18,9 % všech podaných žádostí). Další nejčastější zemí původu byl Egypt (422 nově podaných žádostí), Kazachstán (236), Bělorusko (174) a Ruská federace (171).

Nejvyšší počet nově příchozích žadatelů byl zaznamenán v srpnu roku 2006 (426 žádostí), v žádném ostatním měsíci pak počet žadatelů nepřesáhl tři sta.

V roce 2006 byl azyl udělen 268 osobám. Nejčastěji byl azyl přiznán žadatelům z Běloruska (66 osob), Ruské federace (51 osob), Ukrajiny a Kazachstánu (31 z každé země).

Celkem 59 osobám pak byla k rozhodnutí o neudělení azylu vyslovena překážka vycestování, další 37 cizinců získalo doplňkovou ochranu.

Podrobné statistiky žadatelů o mezinárodní ochranu a azylantů za rok 2006 (Ministerstvo vnitra ČR).

Rok 2005

V roce 2005 požádalo v České republice o azyl celkem 4 021 osob. Oproti roku 2004, kdy žádost podalo celkem 5 459 cizinců, se tedy počet žadatelů snížil o 27 %.

V roce 2005 došlo k několika změnám ve složení převládajících zemí původu žadatelů o azyl. Nejvíce žadatelů nově registrovaných v roce 2005 pocházelo z Ukrajiny (987, tj. Celkem 25 % všech podaných žádostí), Slovenska (711), Indie (342), zatímco o rok dříve byla na druhém místě Ruská federace a na třetím místě Vietnam.

Vůbec nejvyšší počet nově příchozích žadatelů byl zaznamenán v srpnu roku 2005 (489 žádostí).

Podle statistik odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR čekalo k 31. prosinci 2005 na vyřízení žádosti o azyl 924 osob. Nejpočetnější skupinu z nich tvoří občané Běloruska (155 žádostí), Ruské federace (139 žádostí ) a Ukrajiny (129 žádostí).

V roce 2005 byl azyl udělen v první instanci 251 osobám. Nejčastěji byl azyl přiznán žadatelům z Ruské federace (69 osob) a Běloruska (47).

Mezi úspěšné žadatele o azyl patří dále i občané Arménie (19), Kazachstánu (18), Uzbekistánu (17), Ukrajiny (9), Myanmaru (6), Moldavska (6), Jugoslávie (5), Afganistánu (5) a Turecka (5).

Celkem 79 osobám pak byla k rozhodnutí o neudělení azylu vyslovena překážka vycestování.

V roce 2005 nebyl azyl udělen 2 636 žadatelům. Nejsilnější skupinou neúspěšných žadatelů byli občané Ukrajiny (987 žádostí), Číny (269 žádostí), a Indie (221 žádostí).

Podrobné statistiky žadatelů o mezinárodní ochranu a azylantů za rok 2005 (Ministerstvo vnitra ČR).

Rok 2004

V roce 2004 požádalo v České republice o azyl celkem 5.459 osob. Oproti roku 2003 se tedy počet žadatelů snížil o 47,8 % (v roce 2003 bylo podáno celkem 11,400 azylových žádostí).

V roce 2004 nedošlo k výrazným změnám ve složení hlavních zemí původu žadatelů o azyl. Hlavními zeměmi původu zůstávají Ukrajina (1600 žádostí, tj. 29 % všech podaných žádostí) a Ruská federace, z niž většina osob pocházela z Čečenska (1498 žádostí, tj. 27 % všech podaných žádostí), dále následují Vietnam (385 žádostí, tj. 7 % všech podaných žádostí), Čína (324 žádostí, tj. 6 % všech podaných žádostí) a Slovensko (137 žádostí, tj. 3 % všech podaných žádostí).

Od roku 1998 se počet žadatelů o azyl zvyšoval, nicméně oproti roku 2003 se počet žadatelů o azyl v roce 2004 o polovinu snížil. Nejvyšší počet žadatelů o azyl pocházel loni z Ukrajiny (1600 žádostí, tj. 29 % všech podaných žádostí).

Vůbec nejvyšší počet nově příchozích žadatelů byl zaznamenán v březnu loňského roku (988 žádostí) a od té doby se počet nově podaných žádostí pohyboval řádově kolem tří set měsíčně.

Podle statistik odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR čekalo ke dni 31 prosince 2004 na vyřízení žádosti o azyl 1 115 osob. Z toho nejpočetnější skupinu žadatelů tvořili občané Ruské federace (250 žádostí), Ukrajiny (187 žádostí ), Běloruska (125 žádostí) a Číny (74 žádostí).

V roce 2004 byl azyl udělen 142 osobám, z toho 140 osobám v první instanci. Nejčastěji byl azyl přiznán žadatelům z Ruska (45 osob) a Běloruska (29). Mezi úspěšné žadatele o azyl patří dále i občané Kazachstánu (10), Arménie (9), Afghánistánu (7), Ukrajiny (5), Gruzie (4), Iráku (4), Vietnamu (3), Iránu (3), Súdánu. 42 osobám pak byla k rozhodnutí o neudělení azylu vyslovena překážka vycestování.

V roce 2004 nebyl azyl udělen 4 654 žadatelům. Nejsilnější skupinou neúspěšných žadatelů byli občané Ukrajiny (1882 žádostí), Vietnamu (416 žádostí), a Číny (308 žádostí).

Podrobné statistiky žadatelů o mezinárodní ochranu a azylantů za rok 2004 (Ministerstvo vnitra ČR).

Rok 2003

V roce 2003 požádalo v České republice o azyl celkem 11.400 osob. Oproti roku 2002 se tedy počet žadatelů zvýšil o 34 % (v roce 2002 bylo podáno celkem 8.481 azylových žádostí).

V roce 2003 došlo k určitým změnám ve složení hlavních zemí původu žadatelů o azyl. Třemi hlavními zeměmi původu jsou tentokrát evropské země - Ruská federace, Ukrajina a Slovensko - oproti loňskému roku, kdy mezi tři hlavní země původu patřil na druhém místě Vietnam.

Vůbec nejvyšší počet žadatelů o azyl přišel loni z Ruské federace (4.853 žádostí, tj. 40 % všech podaných žádostí). Statistiky sice nerozlišují specifickou národnost žadatelů v rámci Ruské federace, dá se však předpokládat, že většina z těchto osob pocházela z Čečenska.

K radikálnímu nárůstu počtu žádostí podaných těmito osobami došlo v dubnu loňského roku a od té doby se počet nově podaných žádostí pohyboval kolem několik stovek měsíčně. Vůbec nejvyšší počet nově příchozích žadatelů z této oblasti byl zaznamenán v říjnu 2003 - 1.040 žádostí.

Druhou nejsilnější skupinou žadatelů byli občané Ukrajiny (2.044 žádostí). Ve srovnání s rokem 2002 jich loni v České republice požádalo o 370 více, podíl ukrajinských občanů na celkovém počtu nových azylových žádostí však poklesl na 18% z celkového objemu žádostí.

Slovensko bylo třetí častějí zemí původu (celkem 1.055 žádostí o azyl, tj. 9%). Průměrný počet nových žádostí ze Slovenska se v roce 2003 pohyboval kolem stovky měsíčně s výjimkou prosince, kdy bylo podáno jen devět azylových žádostí.

Mezi další významné země původu v roce 2003 patřily asijské země (celkem 2.483 žádostí z asijských zemí, 21%). Z Číny přišlo 854 žadatelů (7% celkového počtu) a z Vietnamu 566 žadatelů (5%). Občané afrických zemí tvořili jen malou část žadatelů o azyl. V České republice požádalo o azyl jen 214 osob z afrických zemí (tj. jen 1,8% všech azylových žádostí), nejvíce z Alžírska (67 žádostí, 0,5%) a Nigérie (37 žádostí, 0,3%).

Loni získalo v ČR azyl celkem 208 osob, což je o 105 osob více než v roce 2002.

Nejčastěji byl azyl přiznán žadatelům z Ruska (62 osob), Afghánistánu (30), Arménie (26) a Běloruska (20). Mezi úspěšné žadatele o azyl patří dále i občané Kazachstánu (11), Gruzie (8), Iráku (7), Ukrajiny (6), Pákistánu (5), Kuby (5), Sýrie (4), Kyrgyzstánu (4), bývalé Jugoslávie (4), Vietnamu (3), Iránu (3), Džibutska (2), Turecka (2).

Z Bosny a Hercegoviny, Indie, Senegalu, Srí Lanky a Súdánu získala azyl vždy jedna osoba a u jednoho azylanta nebyla státní příslušnost zjištěna.

Na konci roku 2003 žilo v České republice celkem 1.516 azylantů.

Podrobné statistiky najdete na stránkách odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR na adrese www.mvcr.cz/clanek/mezinarodni-ochrana.aspx

Rok 2002

V roce 2002 požádaly v České republice o azyl
8 481 osoby. Počet žadatelů o azyl se oproti roku 2001, kdy požádalo 18 094 osob, o polovinu snížil.

Nejvíce žadatelů přišlo, stejně jako v předešlém roce, z Ukrajiny - 1674 osob, což tvoří 20 % všech žadatelů. Počty žadatelů z Ukrajiny tvořily po celý rok s mírnými výkyvy pětinu všech žadatelů.

Druhou nejpočetnější skupinou jsou občané Vietnamu - 891 osob (11 % žadatelů).

Třetí v pořadí jsou občané Slovenska - 843 osob
(10 %). Počet žadatelů ze Slovenska radikálně vzrostl v průběhu června a července (ze 3 %
v květnu na 17% v červenci) a v rozmezí 15 - 25 % se držel až do konce roku.

9% žádostí v roce 2002 podali žadatelé z Moldavska (724 osob), 8 % z Gruzie (678 osob), 7 % z Ruska (628 osob), 6 % z Číny (511), 5 % z Arménie (452). O azyl dále požádalo 364 osob z Indie, 311 občanů Běloruska a 201 občanů Iráku.

53 % žadatelů pochází z Evropy, 42% z Asie,
3 % z Afriky a 2% tvoří osoby bez státní příslušnosti.

V roce 2002 byl azyl udělen 103 osobám,
a to 28 z Ruské federace, 26 z Běloruska,
17 z Afghánistánu, 8 z Íráku, 6 z Arménie,
4 z Kuby, 4 ze Sýrie, 3 z Ázerbajdžánu,
dvěma z Ukrajiny, jedné osobě z Etiopie,
jedné z Jordánska, jedné z Jugoslávie, jedné
z Vietnamu a jedné osobě bez státní příslušnosti.

K 31. 12. 2002 žilo v ČR 1 351 azylantů a 11 068 žadatelů o azyl (v řízení první i druhé instance a osob, které podaly žalobu k vrchnímu soudu).

Podrobné statistiky najdete na stránkách odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR na adrese www.mvcr.cz/clanek/mezinarodni-ochrana.aspx

Rok 2001

V roce 2001 požádaly v České republice o azyl
18 082 osoby z 69 zemí. Počet žadatelů o azyl
z roku 2000 (8 788 osob) byl překonán dvojnásobně.

Nejvíce žadatelů přišlo z Ukrajiny - 4 413 osob, které tvoří 24 % všech žadatelů. Počty občanů Ukrajiny rostly v minulém roce každý měsíc a během prosince se stali nejčastější skupinou žadatelů.
Po třech letech vývoje od roku 1998 převýšili počty žadatelů přicházejících z Afghánistánu, kteří byli nejvýznamnějsí skupinou žadatelů po roce 1998.

Druzí v pořadí jsou občané Moldavska - 2 458 osob (14 % žadatelů).

Dalších 10 % žadatelů tvoří občané Rumunska
(1 847 osob), 8% žadatelů pochází z Vietnamu
(1 525 osob), 7 % z Indie (1 304 osoby) a Gruzie
(1 290 osob). 6 % žadatelů pochází z Arménie
(1 022 osoby). O azyl dále požádalo 646 osob
z Ruska, 437 občanů Běloruska a 387 občanů Slovenska.

Prezentované procentuální zastoupení žadatelů o azyl se v roce 2001 v podstatě nemění.

V roce 2001 byl zatím azyl udělen 83 osobám, neudělen 7 032 žadatelům a 9 567 žadatelům bylo řízení zastaveno. 52 azylantům azyl zanikl, 48 z důvodu udělení občanství České republiky. Celkově vydal odbor azylové a migrační politiky v řízení o udělení a odnětí azylu 16 846 rozhodnutí.

K 31. 10. 2001 žilo v ČR 1 283 azylantů a 11 635 žadatelů o azyl.

Podrobné statistiky najdete na stránkách odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR na adrese www.mvcr.cz/clanek/mezinarodni-ochrana.aspx