|

OBSAH
HODIN
VĚK
15-18 LET
UMĚNÍ: VÝTVARNÉ UMĚNÍ V NACISTICKÉM NĚMECKU - KDYŽ
SI UMĚNÍ A POLITIKA PROTIŘEČÍ
Cíl
Na počátku 20. století vytvářeli umělci jako např.
Otto Dix a George Grosz v Německu díla, které byla
avantgardní a zároveň kritická k sociálním a politickým
podmínkám výmarského Něměcka. S příchodem národních
socialistů k moci v roce 1933 začaly zákazy vystavování
avantgardních děl v německých muzeích a galeriích.
Umělci začali být sledováni a později perzekuováni.
Mnoho umělců, např. Paul Klee nebo Vasilij Kandinskij,
odešli do exilu. Další, např. Kurt Schwitters, uprchli
z Německa, jiní byli během války pronásledováni kvůli
své národnosti.
Výuka těchto hodin může následovat ař po probrání
uměleckých směrů začátku 20. století, tj. expresionismu,
surrealismu a dadaismu. Poskytuje základní informace
o osudech avantgardních umělců v nacistickém Německu.
Systematické zakazování a potlačování kulturního života
během nacistického režimu kulminovalo výstavou zorganizovanou
v r. 1937 v Mnichově.
Součástí
výstavy nazvané "Entartete Kunst" - Degenerativní
umění bylo více než 650 konfiskovaných děl 112 umělců,
které nacisté považovali za dekadentní. Tato údajná
degenerace vysloužila v několika případech svým autorům
nálepku levičáka, nebo jednoduše antinacisty. Jiní
umělci byli takto označeni kvůli židovskému původu.
Ideologicky
podložené odmítnutí moderny a abstrakce nutilo mnohé
umělce odejít do zahraničí. Současně s touto výstavou
probíhala i výstava oficiálně schválených děl v Grosse
Duetsche Kunstausstellung.
V souvislosti se zvěrsty 2. světové války přijalo
OSN v prosinci roku 1948 Všeobecnou deklaraci lidských
práv - prohlášení principů a zásad základních lidských
práv. Kdyby Všeobecná deklarace existovala o desetiletí
dříve, konfiskace uměleckých děl a perzekuce jejich
autorů za vyjadřování názorů by představovaly flagrantní
porušení principů vyjádřených články 18 a 19 Všeobecné
deklarace lidských práv (viz. lekce 4 a 5).
HODINA 1
Výchozí podmínky
Tato hodina může následovat ař poté, kdy studenti
probrali látku o uměleckých směrech počátku 20. století
- expresionismu, surrealismu a dadaismu. Jestliže
ve vaší škole existuje mezipředmětová spolupráce,
můžete tuto látku probírat současně s hodinami dějepisu,
které by se věnovaly 1. světové válce, jejím následkům
a Německu mezi dvěma světovými válkami.
Příprava
Připravte si kopie stručného historického přehledu
nejdůležitějších událostí mezi dvěma světovými válkami.
K tomu postačí učebnice dějepisu, se kterou pracují
vaši studenti.
Postup
Požádejte studenty, aby si pročetli materiály. Po
jejich pročtení zkontrolujte, zda a jak jim porozuměli.
Položte studentům otázky jako např.:
-
Jaký
je poměr obětí 1. světové války v porovnání s
oběťmi předchozích válek? Co přispělo k tak enormnímu
počtu obětí?
-
Jaké
další škody a zkázu přinesla tato válka?
-
Jaké
měla válka ekonomické důsledky na státy, které
se jí zúčastnily?
-
Co
se stalo s vládami a představiteli či politiky
válčených zemí?
-
Jak
se po válce změnily hranice evropských států?
-
Jaký
vliv měla válka na společenský život během 1.
světové války?
Otázky
k diskusi
Uveďte
některé způsoby vyjádření kritiky či nespokojenosti
s poměry.
(Možné
odpovědi mohou být protestní pochody, grafity, dopisy
vydavatelům novin, odstraňování inzerátů, písně, ale
také umělecká díla: malby, sochy, fotografie - a literaturu:
romány, básně, divadelní hry, literaturu faktu.)
-
Za
jakých podmínek může vláda přistoupit k cenzuře?
-
Měly
mít se umělecké príce pozovat jinak než ostatní
formy protestu?
-
Jaké
morální a právní problémy by mohla taková výjimka
pro umělecká díla představovat?
Na
konci tohoto bloku se možná budete chtít k diskusi
ještě vrátit. Kterákoli z těchto otázek může být i
vhodným námětem na písemnou práci.
HODINY 2 a 3
Příprava
Zamluvte si pro svoji třídu školní nebo jinou knihovnu.
Poraďte se s knihovníkem o publikacích, s nimiž by
mohli studenti pracovat, aby splnili zadanou úlohu.
(Knihy
o historii umění, encyklopedie umění, kopie a reprodukce
prací umělců během jejich studií, indexy periodik
pro nalezení vhodných článků v časopisech.)
Obstarejte
si reprodukce maleb "Váleční invalidé hrají karty"
Otto Dixe a "Osud zvířat" Franze Marca.
Postup
Znovu projděte odpovědi na diskusní otázky z předchozí
lekce.
Vystavte zmíněné dva obrazy "Váleční invalidé hrají
karty" a "Osud zvířat" a otevřete diskusi o motivech,
které mohly autory těchto děl inspirovat. Nechte studenty
debatovat o jejich vlastních estetických a emočních
reakcích na tyto práce a požádejte je, aby své pocity
shrnuli písemně. Jejich písemné odpovědi můžete využít
v dalších hodinách.
Úkol v knihovně
Rozdělte studenty do malých skupin a každé skupince
přidělte jméno jednoho autora, o kterém vypracují
zprávu. Ke každému umělci potřebují studenti zjistit
informace o:
-
Hlavních
událostech v umělcově životě.
-
Jevech
ve společnosti, ke kterým se umělci vyjadřovali.
-
Způsobu,
jakým umělec v určitém díle vyjádřil svůj názor.
Během
času určeného ke zkoumání vyzvěte studenty, aby diskutovali
o tom, jak sami tato díla vnímají. Na konci rozdejte
každé skupince kopie prací ostatních skupin tak, aby
každá skupina měla všechny materiály.
HODINY 4 a 5
Příprava
Podívejte se do seznamu literatury doporučené k této
hodině.
Postup
Návaznost na předchozí hodiny: Uměleckým projevem
lze vyjádřit názory k důležitým otázkám, včetně smrti,
lásky, náboženství a sociální spravedlnosti. Mnoho
umělců využilo malování k vyjádření svého politického
a společenského přesvědčení a k protestům proti skutečnostem
jako jsou válka a chudoba. Jiní umělci vyjadřovali
abstraktní pocity, další umělci prostě experimentovali
s různými novými technikami. V návaznosti na "úkol
z knihovny" učitel požádá studenty, aby poreferovali
o "svých" umělcích - o tom, co se tito umělci svou
tvorbou snažili sdělit.
Vývoj: Informace z Doporučených materiálů pro
učitele: "Degenerace
a nacistická ideologie ve 20. a 30. letech 20. století"
a v kapitole 8, "Vyhoštění avantgardy", v Bruce Altshuler,
Výstava avantgardních děl: Nové umění 20. století,
formuje obsah této dvouhodinovky. Tyto informace lze
zpracovat v přednášku na téma "Nacistická odpověď
avantgardnímu umění".
V této hodině se klade důraz na: Faktory, které
v roce 1937 umožnily konání "Výstavy degenerativního
umění". Různé formy propagandy použité vládou, která
zaranžovala výstavu k pošpinění vystavených uměleckých
prací.
Např.
"Zátiší" Karla Schmidt-Rottluffa bylo ozačeno za "Přirozenost
viděnou nemocnou myslí". Kleeovy práce sousedily s
díly Prinzhornovy kolekce šíleného umění; "Autoportrét
vojáka" Ernsta Ludwiga Kirchnera byl označen za "urážku
německých hrdinů velké války".
Kritéria
pro konfiskaci avantgardních prací a persekuce umělců
a těch, kteří veřejně podporovali moderní umění. Různé
"degeneativní" umělce, kteří uprchli z Německa a dali
přednost exilu. Ne všem z těchto umělců se však podařilo
utéct.
Například
Otto Freundlich, jehož primitivistická socha "Nový
člověk" byla zobrazena na obalu průvodce výstavou
"Entartete Kunst" v roce 1937, zemřel v koncentračním
táboře Majdanek poté, kdy byl dopaden gestapem při
pokusu o útěk z okupované Francie.
Mnoho lidí opouští své domovy ve strachu před pronásledováním
i dnes. Mezi nimi je i řada umělců, ať už jde o malíře,
sochaře, básníky nebo spisovatele, po svj názor jsou
pronásledováni i mnozí novináři a vědci.
Na závěr zdůrazněte ustanovení článků 18 a 19 Všeobecné
deklarace lidských práv.
Článek 18 - Každý má právo na svobodu myšlení,
svědomí a náboženství; toto právo zahrnuje v sobě
i volnost změnit své náboženství nebo víru, jakož
i svobodu projevovat své náboženství nebo víru, sám
nebo společně s jinými, ať veřejně nebo soukromě,
vyučováním, prováděním náboženských úkonů, bohoslužbou
a zachováváním obřadů.
Článek 19 - Každý má právo na svobodu přesvědčení
a projevu; toto právo nepřipouští, aby někdo trpěl
újmu pro své přesvědčení, a zahrnuje právo vyhledávat,
přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli
prostředky a bez ohledu na hranice.
Témata k písemné práci (eseji)
Buď zadejte jednu z diskusních otázek z hodiny 1,
nebo položte tuto otázku: "Opravňuje nesouhlas s kvalitou
vládnu, aby přikázala, co je (či není) dovoleno vystavovat
na veřejnosti?"
|