DOPLŇUJÍCÍ TEXT PRO DĚTI VE VĚKU 15 - 18 LET PRO PŘEDMĚT: LIDSKÁ PRÁVA Ochrana uprchlíků - Úvod UNHCR bylo založeno s cílem poskytovat mezinárodní ochranu uprchlíkům a hledat dlouhodobá řešení uprchlického problému. Za jistých okolností pomáhá UNHCR i dalším skupinám osob, které se nacházejí v obdobné situaci jako uprchlíci. Jedinečným úkolem UNHCR, který plní již od roku 1950, je monitorovat situace, které by mohly nutit lidi k útěkům z domova, a zasahovat všude tam, kde jsou práva uprchlíků porušována. UNHCR může zasahovat přímo na místě katastrofy, intervenovat ve jménu uprchlíků u příslušných úřadů či navrhovat alternativní řešení stávajících situací. UNHCR musí úzce spolupracovat s vládami zemí, které nesou primární odpovědnost za ochranu lidských práv všech osob na daném území. Zabezpečování základních práv Ochraňovat uprchlíky znamená zabezpečit, aby jejich základní lidská práva byla dodržována v souladu s mezinárodními standardy. Aby UNHCR toto mohla zabezpečit, musí pracovat jak v zemích původu uprchlíků, tak i v zemích jejich azylu. Prvním krokem k ochraně uprchlíků bývá zajistit, aby se uprchlíkům dostalo možnosti překročit hranice a aby jim byl umožněn vstup do bezpečí. Činnost v hraničních oblastech, v uprchlických táborech, na letištích a v nápravných zařízeních pro mladistvé umožňuje pracovníkům UNHCR sledovat a řešit problémy, se kterými se uprchlíci často potkávají na svém útěku za bezpečím, v průběhu azylu a po nějaký čas i po návratu domů. Základním úkolem je zajistit, aby žadatelům o azyl byl umožněno vstup do řádné azylové procedury a aby, společně s uprchlíky, nebyli nedobrovolně navráceni do nebezpečných oblastí. V případě rozsáhlých humanitárních krizí - na jejichž řešení se podílejí jak vládní aktéři, tak i narůstající počet humanitárních organizací a dokonce i oficiální ozbrojené složky - bývá UNHCR hlavním koordinátorem všech organizací, které sledují stejné cíle. Jejím hlavním úkolem je zajistit realizaci práva na život (právo na potravu, přístřeší a zdravotní péči) a práva na svobodu. Zajištění azylu Základní aktivitou UNHCR, která se týká zajištění ochrany uprchlíků, je zajistit, aby uprchlíci a další osoby potřebující mezinárodní ochranu, byly uznány potřebnými a aby jim byl poskytnut azyl. Tam, kde národní úřady nemohou nebo nechtějí aplikovat proceduru vedoucí k udělení statusu uprchlíka, může UNHCR vyslat své zástupce, aby konkrétní případ podrobně prozkoumali. UNHCR obvykle pomáhá státům s tvorbou odpovídající procedury rozhodující o udělení statusu uprchlíka pomocí školení, poradenství a poskytování podrobných informací o konkrétních zemích původu. Dalším důležitým úkolem je zajistit, aby uznaní uprchlíci dostali doklady potvrzující jejich postavení, a tak jim zabezpečit odpovídající zacházení a předejít tak možnému odepření nebo ztrátě státní příslušnosti. Pokud vláda hostitelské země není schopná zajistit pomoc lidem, kteří potřebují ochranu, pak UNHCR koordinuje snahy ostatních subjektů usilujících o zajištění bezpečí a základních práv těchto osob. Tyto snahy mohou spočívat jak v politickém tlaku na vlády, tak i v mobilizaci místních a mezinárodních aktérů, nebo ve fyzické intervenci jako jsou například transfery do bezpečnějších oblastí nebo pomoc s usídlením v nových lokalitách. UNHCR se snaží zajistit, aby vlády zajišťovaly nejen výše zmíněné, ale aby zároveň jednaly v souladu s mezinárodním uprchlickým právem. Právní pomoc a pomoc se opětovným usídlením Znovuusídlení zůstává jedním ze základních nástrojů mezinárodní ochrany a je trvalým řešením pro malé skupinky pečlivě chráněných uprchlíků, kteří potřebují být přemístěni z bezpečnostních důvodů nebo kvůli své zranitelnosti. Speciální programy zaměřené na usídlování jsou vytvářeny tak, aby z nich těžily především ženy, které jsou v nebezpečí, a jiné skupiny se speciálními potřebami. Právníci UNHCR obvykle vybírají uprchlíky pro znovuusídlení osobně. V posledních letech byla vytvořena jasná a pevná kritéria, jež by měla celý proces zefektivnit. UNHCR ve spolupráci s vládami postižených zemí a s dalšími organizacemi vytváří nové strategie s cílem vyhovět transparentním a vyčerpávajícím způsobem těm potřebám uprchlíků, které se objevují během procesu znovuusídlování. Ochrana a bezpečnostní rizika Při výkonu ochranných prací v postižených oblastech jsou pracovníci UNHCR a partnerských organizací stále častěji vystaveni fyzickému riziku. V poslední době docházelo k nucenému vysídlování populace především v oblastech vojenských konfliktů nebo ozbrojených civilních nepokojů, a tam může být pouhá přítomnost UNHCR nebo jiných humanitárních pracovníků zdrojem nepřátelství. Počet útoků na humanitární pracovníky se rychle zvyšuje. Od ledna roku 1999 bylo při výkonu služby zabito pět pracovníků UNHCR, čtyři z nich dokonce během jednoho jediného měsíce - září roku 2000. Specifický problém bezpečnosti humanitárních pracovníků bude popsán v této kapitole. Podpora uprchlického práva Kromě jejich přímé ochranné úlohy se lokální kanceláře UNHCR účastní řady dalších činností směřujících k podpoře mezinárodního systému ochrany uprchlíků. Tyto zahrnují podporu přistupování nových zemí k Úmluvě z roku 1951 vztahující se k právnímu postavení uprchlíků a jejímu Protokolu z roku 1967, k Úmluvě z roku 1954 vztahující se k právnímu postavení osob bez státní příslušnosti a k Úmluvě z roku 1961 o snižování počtu osob bez státní příslušnosti. V roce 1999 UNHCR zahájila kampaň na podporu přistupování nových zemí k Úmluvě z roku 1951, která vyvrcholí u příležitosti jejího 50. výročí v červenci 2001. Jiné podpůrné činnosti zahrnují pomoc státům při uzákoňování nebo revizi národní uprchlické legislativy, posilování relevantních právních a soudních institucí, výcvik zaměstnanců vládních a nevládních organizací a navazování kontaktů s relevantními organizacemi zabývajícími se ochranou lidských práv. UNHCR se rovněž věnuje: výzkumu a poradenství při přijímání nových zákonů a regulačních předpisů ovlivňujících osoby, jejichž ochranou se UNHCR zabývá; technické a finanční podpoře právnických fakult a institucí státní správy při rozvoji vysokoškolských kurzů o uprchlickém právu; a podpoře organizací zabývajících se ochranou lidských a uprchlických práv, center právní pomoci a nevládních organizací z oblasti ochrany uprchlíků. Hledání řešení Mandát UNHCR opravňuje kancelář ochraňovat uprchlíky až do doby, kdy bude nalezeno schůdné a trvalé řešení jejich tísnivé situace. Pro uprchlíky je obecně preferovaným řešením dobrovolná a zároveň bezpečná a důstojná repatriace. Při uskutečňování repatriace UNHCR dohlíží nad dodržováním základních práv během procesu návratu a po repatriaci ještě s navrátilci po nějakou dobu pracuje, sleduje, jak je s nimi zacházeno, a podporuje jejich reintegraci. V ostatních případech, jakkoliv jsou podmínky návratu uspokojivé, bývá úspěšnost návratu pomíjivá. V takových případech UNHCR hledá jiná dlouhodobá řešení. K těmto řešením patří pomoc uprchlíkům s úspěšnou integrací do společnosti v jejich azylové zemi, anebo pomoc s přestěhováním do třetí země (kde se mohou trvale usadit). V každém případě je uprchlíkům pomáháno k tomu, aby se stali soběstačnými a aby nakonec získali občanství. Ochrana dalších relevantních osob Odbornost a zkušenosti UNHCR jsou často využívány k ochraně a pomoci i jiným osobám, než jsou uprchlíci a osoby usilující o azyl. Navrátilci Tento pojem se vztahuje k lidem, kterými se UNHCR zabývala, když byli mimo území své země původu, a kteří zůstávají předmětem jejího zájmu i po návratu domů, i když jen na omezenou dobu. UNHCR sleduje navrátilce až do té doby, dokud nejsou podmínky ve státech jejich původu považovány za stabilní, dokud není k dispozici národní ochrana a dokud se navrátilci znovu neintegrují do svých domácích komunit. UNHCR zajišťuje, aby amnestie a jiné záruky nabízené státem původu byly respektovány a aby navrátilci požívali stejných lidských práv a základních svobod jako jejich spoluobčané. UNHCR může rovněž pomáhat navrátilcům se získáním osobních dokladů, se získáním přístupu k veřejným institucím a sociálním službám a se znovunabytím půdy a dalšího majetku. Vnitřní uprchlíci UNHCR je stále častěji žádána, aby zasáhla na ochranu a pomoc vnitřních uprchlíků. Přestože se UNHCR s vnitřními uprchlíky často setkává, protože obvykle bývají promíšeny s ostatními skupinami osob, kterými se UNHCR zabývá (jako jsou uprchlíci a navrátilci), byla UNHCR v mnoha případech žádána, aby zasáhla odděleně, pouze v jejich zájmu. V roce 2000 vydala UNHCR směrnice upravující podmínky její účasti při řešení situace vnitřních uprchlíků. UNHCR se také aktivně podílí na činnosti Komise zabývající se problematikou vnitřního uprchlictví, která má za úkol koordinovat snahy OSN v oblasti vnitřního uprchlictví a zajistit, aby se vnitřním uprchlíkům dostalo přiměřené ochrany a pomoci, v souladu s Hlavními zásadami vnitřního uprchlictví vydanými OSN. Osoby bez státní příslušnosti V rámci výkonu svého mandátu ohledně osob bez státní příslušnosti se UNHCR snaží zvyšovat obeznámenost s problematikou těchto osob a s možnostmi řešení jejich situace. Úmluva týkající se právního postavení osob bez státní příslušnosti z roku 1954 a Úmluva o snižování počtu osob bez státní příslušnosti z roku 1961 nabízejí vyčerpávající rámec pro řešení současných případů osob bez státní příslušnosti a možnosti předcházení podobným situacím v budoucnu. UNHCR poskytuje státům technickou podporu a poradenství ohledně problémů spojených s existencí osob bez státní příslušnosti, přičemž je povzbuzuje, aby přistoupily k relevantním úmluvám a vtělily jejich ustanovení do národních právních řádů i praxe. Jako součást těchto snah pořádá UNHCR školení státních úředníků a zaměstnanců UNHCR, účastní se vládních a mezivládních fór zabývajících se problematikou osob bez státní příslušnosti a povzbuzuje užší spolupráci mezi státy při řešení konkrétních případů osob bez státní příslušnosti.