Publikace: Pomůcky pro učitele
  Dnes je:


Úvodní stránka manuálu

OBSAH HODIN

VĚK 15-18 LET
JAZYK A LITERATURA: PROMÍTNUTÍ ZKUŠENOSTÍ UPRCHLÍKŮ DO LITERATURY

Cíl

Většina starších studentů středních škol naštěstí nemá osobní zkušenost se soustavnou persekucí a válkou v takové podobě, jak ji v minulosti zakoušeli a dodnes zakoušejí miliony uprchlíků.

Uprchlíci jsou lidé, kteří uprchli ze své země kvůli odůvodněné obavě z pronásledování pro svou rasu, náboženství, národnost, politické přesvědčení nebo pro svou příslušnost k určité společenské skupině. Uprchlík se buď nemůže vůbec vrátit domů, anebo má z takového návratu strach.

Tyto lekce mají studentům napomoci naučit se vcítit se do bídné situace uprchlíků, uvědomit si hloubku lidských citů pohnutých zkušeností nuceného exilu a následného pobytu v uprchlických táborech nebo osadách. Pocit odcizení uprchlíků, jejich pocit, že k hostitelské komunitě nepatří, je vyobrazen ve dvou literárních dílech, která jsou předmětem těchto lekcí.

Texty

Pořiďte kopie textů básně Bertolda Brechta
"O nálepce Emigrant" a povídky od Misganaw Worknehe "Všechny zítřky jsou stejné".


HODINA 1:
"O nálepce Emigrant" od Bertolda Brechta


Příprava

Řekněte studentům, aby si o Bertoldu Brechtovi přečetli v nějaké encyklopedii.

Postup

Uspořádejte třídu tak, aby studenti seděli ve velkém kruhu. Napomůžete tím rozvoji dialogu a výměně myšlenek a názorů mezi studenty. Kopie básně rozdejte na začátku hodiny.

Učitel nebo talentovaný recitátor z řady studentů by měl třídě báseň nahlas přečíst.

Učitel si může vybrat, zda zadá zpracování Kontrolních otázek písemně, nebo zda je probere ústně.

Otázky k diskusi by měly studentům pomoci v tom, aby byli schopni přirovnat své patrně spíše vzdálené zkušenosti a pocity ke zkušenostem a pocitům německých uprchlíků s nacizmem v roce 1933. Vzhledem k tomu, že jsou otázky záměrně formulovány jako osobní (aby u studentů vyvolaly empatickou reakci), měl by učitel vést diskusi s taktem a ohleduplností.

Otázka, určená ke zpracování v knihovně, slouží jako spojnice s následující lekcí.

Kontrolní otázky

  • Na co Brecht poukazoval, když použil slova "hanba, jež znesvěcuje naši zemi"?
  • Co podle vás chtěl Brecht vyjádřit přirovnáním "my sami / jsme jak zvěsti zločinů, jež uprchly / přes hranice"?
  • Kdo mohli být "ti", co vymysleli označení "emigrant"? Stěžuje si vypravěč na to, že je takové označení hanlivé, nebo si stěžuje na něco jiného?

Otázky k diskusi

  • Jaký se zdá být postoj "emigrantů", vylíčený v této básni? Kam směřují jejich myšlenky?
  • Vytváří tato báseň spojení mezi těmi z nás, kteří poznali, a těmi, kteří nepoznali, co to znamená být vyhnancem nebo uprchlíkem? Zažili jste někdy pocit vyhnanství? Co způsobilo, že jste se tak cítili?
  • Znáte někoho, kdo má rodiče nebo prarodiče, kteří přišli do vaší země jako uprchlíci? Můžete nám vyprávět jejich příběh?

Domácí úkol

  • Výzkum v knihovně: Vyzvěte studenty, aby uvedli nějaké příklady zemí, které otevřeli své dveře uprchlíkům. Odkud uprchlíci pocházeli a kdy k tomu došlo?
  • V rámci přípravy na další lekci by si studenti měli rovněž přečíst povídku "Všechny zítřky jsou stejné" v knize Klece naruby, a "Etiopie: minulost a přítomnost"


HODINA 2:
"Všechny zítřky jsou stejné" od Misganaw Worknehe

Postup

Učitel by měl zkontrolovat výsledek výzkumu z knihovny a sepsat na tabuli stručný přehled s třemi sloupečky nadepsanými:

HOSTITELSKÁ ZEMĚ ZEMĚ PŮVODU UPRCHLÍKŮ DATUM NEBO OBDOBÍ

Toto cvičení může vést studenty ke kladení otázek a k diskusím o konkrétních uprchlických krizích, minulých i přítomných, na které by měl být učitel připraven.

Po dokončení práce u tabule by se studenti měli přesunout a sesadit se do kruhu.

Kontrolní otázky je možné, s předem určenými časovými omezeními, zvládnout ústně.

Otázky k diskusi jsou navrženy tak, aby vedly spíše k otevřeným než definitivním odpovědím a aby studenty přiměly zkoumat, jak může být užito jazyka k vyjádření představ a pocitů. Otázky by rovněž měly pomoci studentům naučit se soucítit jak s uprchlíky, tak s jejich hostiteli.

Kontrolní otázky

  • Co se stalo v Etiopii, že to přimělo Mesfina, aby opakovaně uprchl ze své země?
  • Jakých slov byste použili k popisu podmínek v uprchlických táborech a fyzického a psychického stavu Mesfina?

Otázky k diskusi

  • Autor popisuje místní turkanský lid jako "nekompromisní". Považujete takový popis za přehnaně tvrdý? (Zejména s ohledem na incident, o kterém jste se dočetli, mezi Mesfinem a turkanským mužem, týkající se otepi dříví?)
  • Jak daleko musel Mesfin chodit, aby si nasbíral dost větviček k rozdělání ohně, na kterém by si mohl uvařit své skromné jídlo? Co to naznačuje o stavu místního prostředí? Jak byste popsali nesnáze turkanského lidu?
  • Jakým způsobem autor popisuje emocionální odměřenost, která panovala mezi uprchlíky a místními obyvateli?
  • V Brechtově básni a povídce od Workneheho je připomenuto přijetí uprchlíků hostitelskou komunitou. Co je pokaždé podstatou konfliktů mezi uprchlíky a hostiteli? Jsou jednotlivé konflikty stejně závažné?
  • Jaký máte pocit, že by měla být reakce naší společnosti na uprchlíky?


HODINA 3: Kritický rozbor


Cíl

Část věnovaná kritickému rozboru umožní studentům důkladně prozkoumat krátké pasáže a poskytne jim příležitost, aby si vytříbili své vlastní stylistické dovednosti.

Postup

1. Jak báseň, tak povídka jsou pro příslušné autory prostředkem vyjádření hlubokých citů. Která literární forma vás nejvíce ovlivnila? Proč?
2. Ne všechna literatura je úžasná jen proto, že byla zveřejněna. Existuje mnoho standardů a kvalit, kterými je poměřována hodnota literárního díla. Nejméně dvě z nich jsou ukázány i v rozdílu, jakým způsobem Brecht a Worknehe pojednali v podstatě podobné téma, tj. pocit odcizení uprchlíků v cizí zemi. Tyto dvě kvality můžou být shrnuty jako plynulost vyjadřování a evokující použití jazyka.
  a) Plynulost vyjadřování

Pátý odstavec povídky začíná následující větou:
Poté, co urazil velkou část cesty zpět k táboru, zadýchaný a zpocený pod vahou balíku, stalo se něco nečekaného. Naneštěstí potkal místního agresivního Turkance, ozbrojeného noži a šípy, který mu poručil, aby zahodil balík, co nesl, na zem. Ubožák!

Worknehe zde užívá jazyka, který není dobře uzpůsoben ani vážnosti příhody, již popisuje, ani celkovému tématu. Přepište pasáž tak, aby byl použitý jazyk výstižnější.
  b) Evokující použití jazyka Ve čtvrtém odstavci povídky je věta, sestávající pouze z jednoho slova. Někdy může spisovatel využít fyzické podoby a délky svých slov a vět k tomu, aby vytvořil dojem. Jak účinné je v tomto případě použití slova "Hanba"?


Vyhledávání UNHCR
 
Úvodní stránka manuálu  
Úvod Jazyk a literatura
Copyright 2001 UNHCR. All Rights Reserved. Site design by Pentagram